Frusack: eko sáček, který dobyl obchody a nepřežil první krizi

Frusack založily v Praze Hana Fořtová a Tereza Dvořáková, které hledaly rozumnou alternativu k jednorázovým mikrotenovým sáčkům. Výsledkem byl pletený sáček z bioplastu PLA na bázi kukuřičného škrobu — vlákno ze Švýcarska, výroba v Česku, kompostovatelný v průmyslové kompostárně. Projekt odstartovala v roce 2016 kampaň na Hithitu: místo cílových 150 tisíc korun vybrala téměř 650 tisíc a ze sáčku se stal symbol nastupující české zero waste vlny.

Značka vsadila na rychlou expanzi do fyzické distribuce: vlastní e-shop doplnily Košík.cz, Rohlík.cz a přes dvě stovky kamenných prodejen v Česku a na Slovensku. Do roku 2019 se v Evropě prodalo přes čtvrt milionu sáčků, v roce 2020 přišel vstup do řetězce Albert a zakladatelky připravovaly expanzi do USA. Růst stál na jednom produktu a na momentu — na vlně zájmu o zero waste, která se zdála jen sílit.

Když na jaře 2020 přišla pandemie, ukázalo se, jak křehká celá konstrukce je. Zákazníci v lockdownech řešili jiné starosti než eko doplňky k nákupu ovoce, retailový kanál ztratil dynamiku a jednoproduktové značce přestalo téct cash flow. Tým se v průběhu roku 2020 rozpadl, spoluzakladatelka Hana Fořtová navíc bojovala s podlomeným zdravím — a rozjetá značka se během několika měsíců zastavila úplně.

Frusack doplatil na kombinaci, která je u malých produktových značek častá: jeden produkt, tenké rezervy a růstová rozhodnutí počítající s tím, že momentum vydrží. Zero waste sáček je navíc typické "nice to have" zboží — v krizi je to první výdaj, který domácnosti škrtnou. Jak později v rozhovorech otevřeně popsala sama zakladatelka, konec neměl jedinou příčinu: sešly se vnější šok, vyčerpání týmu i zdraví. Právě ta otevřenost dělá z Frusacku cenný případ — málokterý český founder o konci své firmy mluví takhle narovinu.