Opencard: karta za 1,7 miliardy, kterou Praha nikdy nevlastnila

Rada hlavního města Prahy schválila projekt čipové karty v říjnu 2005, v éře primátora Pavla Béma. Opencard měla sloužit jako univerzální městská karta — kupón na MHD, průkaz do knihovny, parkování a další služby. Vydávat se začala v dubnu 2007.

Masový zájem přišel až v lednu 2009, kdy se Opencard stala jedinou možností, jak mít běžný roční kupón na pražskou MHD. Pražané si ji tedy nepořizovali proto, že by byla skvělá, ale proto, že museli. Systém dodala firma Haguess, která si ponechala klíčová majetková a licenční práva.

Zásadní chybou byla samotná konstrukce smluv: město zaplatilo vývoj i provoz systému, ale autorská práva a licence zůstaly dodavateli. Praha se tak rozhodla provozovat kritickou městskou infrastrukturu, kterou právně neovládala — každé rozšíření počtu karet, každá změna systému znamenala další platby jediné firmě, bez možnosti vypsat soutěž.

Vendor lock-in se rozjel naplno. Podle znaleckého posudku z roku 2015 stála Opencard Prahu celkem 1,74 miliardy korun — 665 milionů kapitálové výdaje a přes miliardu provoz — a byla označena za předražený, zastaralý a pro město neužitečný projekt. Spory o licence došly tak daleko, že soud kvůli neuhrazeným licenčním poplatkům uvalil na Prahu exekuci. Policie stíhala celkem patnáct radních a úředníků kvůli smlouvám s dodavatelem; soudní dohry se táhly roky.

Projekt vznikal politicky — jako viditelný symbol 'chytré Prahy' — a nikdo důsledně nehlídal ekonomiku ani právní rámec. Smlouvy psané ve prospěch dodavatele nikdo včas nezpochybnil, audit přišel pozdě a odpovědnost se rozpustila mezi radní, úředníky a měnící se politické reprezentace. Když už bylo zjevné, že projekt je past, město v něm roky pokračovalo, protože na kartě závisely kupóny MHD pro statisíce lidí.